Můj přísně logický rozum téměř vylučuje vše nadpřirozené. Je to prostě jasný otisk a někdo tam skutečně minimálně včera byl. Ale jak se tam dostal? Na to jsem prostě nikdy nepřišel nebo lépe řečeno, nikdy nedokážu logicky vysvětlit.
Stala se mi totiž nemilá příhoda. Jeden z tesařů nevěděl o zapůjčeném žebříku a omylem ho uklidil. Než jsem se naděl, zůstal jsem sám na střeše rozlehlého domu a přesvědčil se, že není úniku. Výjma poklopu od půdy, který ale z venčí nejde otevřít...
V čase, kdy toto píšu, sice chápu jisté souvislosti, ale převažuje více otazníků než racionálních vysvětlení.
Často a rád jsem brával manželku do divadla nebo do kina. Nemohl jsem si nevšimnout jistých pátravých pohledů obyvatel tohoto městečka. Co na nás asi tak vidí? Nemůžu zrovna říct, že by mi to bylo příjemné, ale potkala mne další prapodivná příhoda. Kolikátá asi??? U supermarketu jsem obdaroval jednu žebrající ženu. Tedy chtěl obdarovat. Natahovala se pro peníze a pohlédlana mne. Náhle rukou ucukla a řekla " ďábel si tě najde..." Víc nic. Jen taková malá drobnost. Týden na to byla nalezena mrtva. Oficiální příčina úmrtí bylo chrlení krve. Třetí den od pohřbu, byl její hrob nalezen prázdný a jako posledně, bylo víko rozervané z vnitřní strany a hlubokými škrábanci a to i přes to, že byl od osledního případu hřbitov lépe hlídaný - tedy údajně...
Nastala obrovská senzace. Noviny se předháněli v nejroztodivnějších hypotézách. Od vampírismu, přes zloděje mrtvol pro medicinské použití až po nekrofilní sektu. Žádná z těchto hypotéz ale nevysvětluje vyrvání víka rakve ze vnitř. To novinářům ale vůbec nevadí. Hlavně, když je senzace a lidi kupují...
Týden na to se stala ta věc znovu. V noci šramot, podivné zvuky, které znějí jako kroky někde kolem věžičky. Zavolal jsem na policii. Operátorka mi sdělila, že nemám sám nic podnikat a vyčkat příjezdu policie. Chtěl jsem probudit ženu, ale ta nebyla k probuzení. Vypadala, jako by byla v těžkém kómatu a její dech nebyl skoro znát zatíco můj rychlý tlukot srdce musel být slyšet až u protinožců...Zavřel jsem tedy okna napevno a vyšel na chodbu, kde mají děti pokoj. Nenápadně jsem do každého pokoje nakoukl, ale vše se zdálo být v pořádku. Děti klidně spaly. Přesto jsem zůstal na blízku.
Policie přijela po nekonečnýh dvaceti minutách. Hlídka neshledala nic zvláštního. Prohlíželi si i prostor věžičky, ale nenašli nic, co by vysvětlovalo ten nenadálý hluk. Nakonec mi řekli, že to mohla být kuna, že jich je v okolí mnoho. Druhý den jsem již věděl, že to kuna nebyla - to ale maličko předbíhám. Policistům jsem řekl o stavu mé manželky a ti zavolali lékaře a ten doporučil převoz do nemocnice.
Ohledně té kuny a mé jistoty, že to kuna není, mohu říct toto: po tom, co jsem si uvědomil, že před několika týdny někdo byl na střeše, vybavil jsem věžičku a její okolí kamerami na noční vidění s pohybovým čidlem. Technika mne opravdu nezradila. Nebylo toho natočeno mnoho, ale něco přeci. Šlo o dvě postavy, které se pohybovali kolem věžičky. V jednom momentě si oba všimli mé nastražené léčky a podívali se přímo do kamery. Záznam je sice nekvalitní ale nemohu si pomoci. Byl to realitní makléř Márthyn a ta druhá byla žebrající žena u supermarketu...!
2025 ©