Víkend byl poměrně rozporuplný. Něco bylo hezké a na jiné věci raději lépe zapomenout. V pátek jsem se (jako obvykle) slušně nachmelil, ale nepokračoval do dalšího baru, protože bylo potřeba, abych v sobotu v 11:30 byl fit. Jel jsem s kamrádem P. na archeologikou přednášku v terénu. Bylo mi hrozné vedro, chybělo málo a málem se tam upekl. Nakonec jsem prolezl les, odposlechnul si velmi zajímavou přednášku a potom vytahal klíšťata.
Večer pro změnu na jedné vyhlídce s P a tou, kterou nebudu jmenovat a další, snad ještě horší, nakonec zmokl a promrzl...
Týž kamarád měl onoho dne svátek, takže se večer ožral, ale já kupodivu ne, protože desítka kozel není k ožírání, ale na chcaní. Takže jsem dopadl druhý den velmi dobře. Pokaženo to bylo jistou situací, že jsem spal u osoby, která mne docela nesnáší, takže byl problém usnout, poněvž jsem netušil, jak moc mne nesnáší a jestli ta nenávist nehraničí s fixní ideu mne poslat do říše věčných lovišť.
Nu a pak druhý den výlet. Nejdříve na mystické hoře Kozákov (řídila nesnášenlivá Ona), kde foukalo tak, že mi vítr knoflík u saka odepínal a kovová rozhledna hrála hotovou vrzavou symfonii.
Jo! Taky se bojím výšek, ale vždycky vylezu nahoru! Taky se tam jedlo. Jídlo ale nebylo nic moc. Pivo teplejšího rázu a celkově dražší ceny ale ve velmi hezkém prostředí...
Též se jelo na Vidlák. Modří vědí! Oni - P. a Ona šli někam do prdele až k mlýnu Pleskotskému, ale já hoden pověsti notorického pivaře, jsem rozbil hlavní stan u stánku s občerstvením, popíjel pivo a pozoroval lidi. Nakonec z toho bylo pokec s jednou sličnou slečnou ale nebudu říkat další podrobnosti jen řeknu, že mi dala na sebe kontakt. Hokej naši proti USA jsem nesledoval. Šlo jít naproti do hospody, ale venku bylo přeci jen lépe a hokej tolik nežeru...
Potom odjezd domu. Víc nic.
Dnes pondělek a zpátky v systému...
2025 ©